Záporné úrokové sazby
Opět zdravím všechny čtenáře,
dnes jsem narazil na velmi zajímavý článek týkající se negativních úrokových sazeb a rozhodl jsem se o něj s Vámi podělit. Co je úroková sazba ví asi každý z Vás, kdo někdy měl nějaký úvěr či využil spořící produkt.
Centrální banka, v České republice má tuto pravomoc Česká národní banka, vyhlašuje tři úrokové sazby, které jsou důležité pro vývoj ekonomiky a odvíjí se od nich sazby hypotečních úvěrů a vkladů v bankách. Nejdůležitější z nich je repo sazba, od ní se následně odvíjí i další dvě diskontní a lombardní sazba. Detailní popis by byl velmi zdlouhavý a pro většinu z Vás nezáživný.
Více o těchto sazbách zde (wikipedie): https://cs.wikipedia.org/wiki/Repo_sazba
Zaměřme se nyní na repo sazbu, ta reguluje množství peněz v ekonomice, zjednodušeně se to dá popsat takto. V případě vyšších sazeb jsou vysoce úročeny vklady lidí v bankách, ale i úvěry (včetně hypoték) a lidi tento stav motivuje šetřit. Tím dochází k poklesu množství peněz v ekonomice, toto je třeba v dobách rozmachu ekonomiky, aby nedocházelo ke vzniku bublin a ekonomika se "nepřehrála" (čím větší "přehrátí" tím větší následuje pád). Naopak v době ekonomické krize je repo sazba snižována, aby lidé měli chuť utrácet (na běžných účtech jdou úrokové sazby k nule) či si relativně levně půjčit u banky a tím se rozjede ekonomika a krize pomine.
Co se ale děje v posledních letech nemá obdoby. Světová ekonomika je na svém vrcholu (možná už lehce za ním), ale většina centrálních bank úrokové sazby nezvadla vůbec (např. ECB - evropská centrální banka (chvála bohu, že ještě nejsme v eurozóně)), nebo pouze málo (americký FED, ale i naše ČNB).
Však poté, co americký FED prohlásil (v lednu 2019), že již úrokové sazby zvedat nebude, akcie amerických firem, a tudíž i akciové indexy, které již počaly výrazněji klesat (známka blížící se krize), opět dále rostou (FED jinými slovy řekl, že množství peněz v ekonomice se snižovat nebude a přebytečné peníze začaly téct do akcií).
V případě, že udeří další ekonomická krize, která jistě udeří, jen se neví kdy, bude třeba snížit úrokové sazby, aby byla krize potlačena. K efektivnímu potlačení krize je potřeba snížit repo sazbu o 3 až 6 procentních bodů, jenže aktuálně jsou ve světě hodnoty repo sazeb blízko nuly, nebo maximálně kolem dvou procent.
Takže máme dvě možnosti, buď se ze sazbami při příští krizi hýbat nebude a nadcházející krize bude mnohem horší, než ta minulá, bude se dát srovnat s tou v roce 1929, tj. nezaměstnanost 20-30%, krachy bank, států, možná i měnová reforma či přídělový systém. Ti co budou mít práci budou čelit přesčasům a nízkým mzdám (kdo bude protestovat, bude vyhozen, na jeho místo čeká 20 dalších).
Další alternativa bude snížit Repo sazbu výrazněji do mínusu (některé státy již tuto sazbu měli těsně pod nulou), řekněme na hodnoty kolem -4%, což by krizi potlačilo. Co to ale bude znamenat pro ekonomiku? Ano, zní to děsivě, ale nutně by to znamenalo zavedení záporných úrokových sazeb na běžných účtech bank. Jenže, co v tu chvíli udělá KAŽDÝ rozumný člověk? Vybere všechny peníze z banky a dá je pod polštář či do trezoru, kde je sice bude užírat inflace, ale jejich nominální hodnota je pořád stejná. Ano, byla to právě HOTOVOST, co nepustilo repo sazbu výrazněji do mínusu již při minulé krizi.
S hrůzou jsem zjistil, že už i tento problém je vyřešený na úrovni IMF (international monetary fund), viz odkazy níže. Stačí jen zavést hotovost jako separátní měnu od tzv. e-peněz. Pak e-peníze budou úročeny -4% a konverze mezi hotovostí a e-penězmi bude 0,96, tj. vyberete 1000 KČ e-peněz, ale nedostanete 1000 KČ (tak je tomu dnes), ale POUZE 960KČ v hotovosti. Tím se efektivně vyřeší problém se stejnou nominální hodnotou hotovosti. Jednoduše se dle aktuální repo sazby změní výměnný koeficient mezi hotovostí a e-penězi.
Že se budou lidé bouřit a nikdy to nebude možné zavést do praxe. Dnes ne, ale za pár let... Však čím dál tím víc lidí platí kartou a mezi mladými je již mnoho lidí, kteří u sebe nenosí téměř žádnou hotovost (všude platí kartou). Až bude většina lidí platit kartou, začne se hotovost postupně stahovat z oběhu (toto se již děje např. ve Švédsku, kde platit hotově začíná být divné). Až bude hotovosti v oběhu málo a téměř nikdo ji již nebude používat, tak již nebude problém zavést záporné úrokové sazby a lidé už s tím NIC neudělají.
Záporné úrokové sazby by měli i další zajímavé důsledky, než záporné úročení vkladů, více se dozvíte v pokračování tohoto článku.
Jistý příklad může být dobírka. Ještě před deseti lety bylo nemyslitelné, aby se za možnost platit dobírkou připlácelo (oproti online platbě), dnes je to běžná praxe a většinové společnosti to již nepřipadá divné. Stejně tak to může být se zápornými úrokovými sazbami při příští krizi.
https://blogs.imf.org/2019/02/05/cashing-in-how-to-make-negative-interest-rates-work/
Co s tím může udělat každý z Vás? Moc toho není, banky si stejně prosadí svou. Ale pokud bude co nejvíc z Vás používat HOTOVOST, tak bude zavedení záporných úrokových sazeb mnohem těžší, neboť většinová společnost bude proti a volby jsou pro politiky silným strašákem. Proto tam kde to jde používejte hotovost, byť to není tak pohodlné jako platba kartou. Získáte tím i soukromí, nikdo nebude vědět, co jste za peníze koupili a navíc máte lepší přehled, kolik jste utratili. O tom zase někdy příště.
To je pro dnešek vše, na shledanou u dalšího příspěvku.
PS: autor není ekonom a nenese žádnou odpovědnost za Vaše finanční rozhodnutí